Lidské tělo

Játra člověka – horní strana.

Játra (hepar) jsou vnitřní orgán u obratlovců. Jsou největší žlázou v těle savců včetně člověka.

Bez jater nelze žít, protože:

• játra se účastní metabolismu všech živin.
• v játrech probíhá syntéza látek nezbytných pro správnou funkci organismu.
• v játrech se degradují látky, které už organismus nepotřebuje.
• v játrech se metabolizují látky, které jsou pro organismus cizí a proto škodlivé (xenobiotika, léčiva, ethanol).
• játra slouží jako skladiště vitamínů, glykogenu, železa a mnoha dalších látek v těle.
• játra produkují žluč, která umožňuje trávení a vstřebávání tuků střevní sliznicí.

[editovat] Popis a uložení jater

Játra jsou uložena v epigastriu, v brániční kopuli. V závislosti na druhu savce vyplňují kopuli buď v celém rozsahu (masožravci), nebo více či méně na pravé straně (prase, kůň, člověk). Jejich relativní velikost záleží na tom, čím se jejich majitel živí; u masožravců zaujímají 3-8% tělesné váhy, u všežravců 2-3% a u býložravců 1-1,5% hmotnosti. Jsou tuhá ale poddajná, u zdravého, neztučnělého jedince červenohnědá.

Játra člověka – spodní strana.

[editovat] Játra člověka

Lidská játra leží pod bránicí na pravé straně břišní dutiny, mají zhruba klínovitý tvar. K bránici přiléhají hladkou brániční plochou (facies diaphragmatica), na které se nachází úpon srpovitého vazu (ligamentum falciforme). Z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se tedy nazývá facies visceralis. Uprostřed viscerální plochy se nachází jaterní brána (porta hepatis), kudy do jater vstupuje jaterní tepna a vrátnicová žíla, a kde vystupují žlučové vývodné cesty. Ve žlučníkové jámě je vrostlý žlučový měchýř (vesica fellea). Okolní orgány a velké cévy vytvářejí na viscerální ploše jater otisky. Z viscerální plochy odstupují vazy, které fixují játra v břišní dutině.

Povrch jater kryje serózní (tunica serosa) a fibrózní (tunica fibrosa) obal. Kromě místa styku s bránicí, jsou ještě pokryté pobřišnicí (peritoneum). Úpon peritonea tvoří lig.coronarium hepatis, pevný závěs jater.

Lidská játra mají čtyři laloky

• Pravý lalok (lobus dexter)
• Ocasatý lalok (lobus caudatus)
• Čtyřhranný lalok (lobus quadratus)
• Levý lalok (lobus sinister)

Hranicí mezi pravým a levým lalokem tvoří odstup oblého vazu (lig. teres hepatis) na viscerální straně jater, který směřuje k pupku. Čtyřhranný lalok se nachází ve střední části jater, ocasatý lalok je dorsálně (=vzadu)

Játra jsou fixována vazy k bránici (ligamentum coronarium hepatis, lig. triangulare dextrum, sinistrum), k pravé ledvině (lig. hepatorenale) a k pupku (lig. falciforme, lig.teres hepatis).

[editovat] Játra domácích savců

Játra zvířat se výrazně neliší od jater člověka. Jediné větší rozdíly jsou ve členění laloků, u přežvýkavců jsou játra členěná málo a laloky jsou nevýrazné, u šelem a prasete je naopak pravý i levý lalok ještě rozdělen na dva (lobus dexter lateralis, medialis, lobus sinister lateralis, medialis).

Játra ovce.

[editovat] Obrázek – játra ovce

1. Pravý lakok (lobus dexter)
2. Levý lalok (lobus sinister)
3. Ocasatý lalok (lobus caudatus)
4. Čtyřhranný lalok (lobus quadratus)
5. Jaterní brána (porta hepatis) - tady vstupuje do jater jaterní tepna a vrátnicová žíla
6. Jaterní mízní uzliny (lnn. hepatici)
7. Žlučový měchýř vrostlý ve žlučníkové jámě

[editovat] Mikroskopická stavba

Játra se skládají z jaterních lalůčků (lobuli hepatis).

Základní morfologickou jednotkou jater je lalůček centrální žíly (lobulus venae centralis), který má podobu šestibokého hranolu tvořeného trámci hepatocytů (jaterních buněk) uspořádaných kolem centrální žíly protékající středem lalůčku. V prostorech mezi trámci probíhají jaterní sinusoidy - zvláštní typ krevních kapilár. Ve stěně sinusoid se vyskytuje také typ makrofágu, Kuppferovy buňky, a kolem sinusoid, v tzv. Disseho prostoru, buňky Itovy, které uskladňují vitamín A. Diseho prostor = perisinusoidální prostor je mezi stěnou sinusoidy a jaterní buňkou. Uprostřed trámců se nacházejí žlučové kapiláry - prostory mezi hepatocyty, kam je produkována žluč.

V místě styku tří nebo čtyř sousedících lalůčků je portobiliární prostor (area periportalis) vyplněný řídkým kolagenním vazivem, kudy probíhá tepna, žíla a žlučovod. Odborně se nazývají: interlobulární artérie (arteria interlobularis), interlobulární véna (vena interlobularis) a interlobulární žlučovod. To se nazývá triáda (trias hepatis).

Funkční jednotka jater je lalůček portální (lobulus venae interlobularis), který má tvar trojůhelníka jehož vrcholy tvoří centrální žíly sousedících lalůčků. Střed portálního lalůčku je nejlépe zásoben živinami.

Dalším - zejména v patologii - používaným termínem je primární acinus. Je to nejmenší funční jednotka jaterního parenchymu. Jedná se o jednu šestinu lalůčku centrální vény a ještě další jednu šestinu ze sousedního lalůčku centrální vény. Tyto dvě části mají společné krevní zásobení (vénu a artérii) z jedné (cirkumlobulární) větve vedoucí z portorbitálního prostoru. To se dohromady nazývá primární acinus.

[editovat] Krevní oběh v játrech

Krevní oběh jater je dvojí: funkční a výživný.

[editovat] Funkční oběh

Vrátnicová žíla (vena portae), nesoucí živiny ze střev, vstupuje do jater v jaterní bráně a větví se až na žíly protékající portobiliárním prostorem. Ty se větví do sinusoid protékajících mezi trámci hepatocytů a stékají se v centrální žíle. Centrální žíly se opět spojují, krev konečně vtéká do jaterních žil (venae hepaticae), které se vlévají do dolní duté žíly.

Schéma:

• vrátnice (vena portae) → interlobulární vény → sinusoidy → vena centralis → vena sublobularis → vena hepaticae → vena cava caudalis

[editovat] Výživný oběh

Jaterní tepna vstupuje to jater v jaterní bráně a větví se podobně jako vrátnicová žíla. V sinusoidách dochází ke smíšení obou oběhů.

Schéma:

• arteria hepatica → interlobulární arterie → sinusoidy → dále stejně jako oběh funkční (viz výše).

Poměr funkční a výživné krve protékající játry je asi 2:1

[editovat] Produkce žluči a žlučové cesty

Žlučovod (anglicky).

Hepatocyty produkují žluč do jakýchsi mezer v trámcích, do žlučových kapilár (intercelulární žlučové kapiláry ductuli biliferi). Ty ústí do Herringových kanálků, které se spojují ve žlučovody. Žluč je shromažďována ve žlučovém měchýři a v případě potřeby uvolňována do dvanáctníku.

Schéma (člověk):

• jaterní buňky → žlučové kapiláry → Herringovy kanálky → interlobulární žlučovody → lobární žlučovody (ductus hepaticus dexter et sinister) → ductus hepaticus communis → spojení s vývodem žlučníku (ductus cysticus) → ductus choledochus (pokračuje do dvanáctníku)

U koně, který žlučový měchýř nemá, je žluč odváděna do dvanáctníku přímo.

Ventrální (břišní) pohled na prokrvená játra potkana.

[editovat] Funkce jater

• je to exokrinní žláza - produkuje žluč
• je to endokrinní žláza - produkuje hormony
• slouží jako sklad glykogenu, ferritinu, vitamínu A, D, B₁₂.

• mnoho metabolických pochodů probíhá v játrech, např:
  • glykogeneze (syntéza glykogenu)
  • glykogenolýza (rozklad glykogenu)
  • glukoneogeneze (syntéza glukózy)
  • syntéza cholesterolu
  • syntéza tryacylglycerolů (tuků)
  • syntéza lipoproteinů (VLDL)
  • degradace lipoproteinů
  • degradace inzulinu
  • syntéza faktorů nutných pro hemostázu (zástavu krvácení)
  • syntéza kyseliny močové
  • syntéza hormonu kalcitriolu
  • syntéza hormonu erytropoetinu
  • odbourávání xenobiotik, léčiv, jedů
  • vychytávání bilirubinu z krve

Játra jsou tedy skutečnou chemickou továrnou organismu.

[editovat] Embryonální vývoj jater člověka

• Ve 3. týdnu (embryo se 17-18 segmenty) se na ventrální stěně trubice střevní vytvoří výchlipka entodermu = jaterní výchlipka.
• Ze stěny výchlipky se vytvoří sekundární výchlipka jako základ žlučníku a základ ductus cysticus. Tak se vytvoří menší část zvaná pars cystica a větší část zvaná pars hepatica.
• Pars hepatica se dělí, prorůstá mezi listy ventrálního mezenteria a septum transversum. Tvoří se buněčné trámce. Játra rostou vpravo i vlevo od duodena ve tvaru písmene U a tvoří se základy pravého a levého laloku.
• Část mesenterium ventrale (mezi břišní stěnou a játry) se mění na ligamentum falciforme hepatis.
• Část mesenterium dorsale (mezi játry a žaludkem) se mění na omentum minus (pars hepatogastrica).
• Rostoucí trámce se spojí s venae omphalomesentricae (primitivní cévy z mezodermu žloutkového váčku) a ty se stanou sinusoidami jater.
• Z přívodných kmenů venae omphalomesentricae se tvoří vena advehens hepatis a pak se z ní vytvoří vena portae.
• Z odvodných kmenů venae omphalomesentricae se tvoří dvě venae revehentes hepatis. Zachová se pouze pravostranná vena revehentes hepatis.
• Konec 4. týdne: tvoří se základy žlučových kapilár. Zpočátku jsou ohraničené více buňkami, později ohraničené dvěma buňkami. Široké trámce se zpošťují a skládají z 2-3 řad buněk.
• Začátek 2. měsíce: diferenciace krevních ostrůvků z mezenchymu v játrech. (Mezenchym pochází z mezodermu splanchnopleury žloutkového váčku.)
• Polovina 2. měsíce (6.-7. týden): diferencování žlučových kapilár a jejich napojení na ductus hepatis.
• Vznik žlučového měchýře a ductus cysticus z části pars cystica. Vznik ductus choledochus z jaterní výchlipky a jeho posunutí z ventrální strany na stranu dorzální. Duscus hepaticus a ductus cysticus se spojují a pokračují jako ductus choledochus.
• 2. měsíc: laloky jater jsou stejně veliké
• konec 2. měsíce: levý lalok roste pomaleji než pravý lalok. Tak se levý lalok relativně zmenšuje → asymetrie jater.
• 2.-3. měsíc: maximální rozvoj jater, játra tvoří 10 % objemu těla embrya.
• 3. měsíc: tvorba glykogenu. Zapojení jaterních buněk do metabolismu lipidů.
• 4. měsíc: tvorba žlučových pigmentů.
• 6.-7. měsíc: maximum hemopoezy v játrech.
• konec 7. měsíce: konec hemopoezy v játrech.

• schéma další diferenciace jater:
  • rozdělení jater v mezogastrium ventrale na dva listy:
    • ventrální list (mesohepaticum ventrale) → později úpon srpovitého vazu ligamentum falcforme hepatis
    • dorzální list se vyvíjí na:
      • pars hepatoduodenalis → později ligamentum hepatoduodenale
      • pars hepatogastrica omenti minoris → později ligamentum hepatogastricum
  • septum transversum se rozděluje na:
    • mesohepaticum laterale dextrum
    • mesohepaticum laterale sinistrum

• novorozenec: objem jater tvoří 5 % objemu těla novorozence.

[editovat] Nemoci jater

• Hepatitis (žloutenka)
• Cirhóza jater

[editovat] Játra jako potrava

Játra savců a ptáků používají lidé běžně jako potravu.

Játra ptáků, savců a ryb jsou bohatá na vitamín A. Dále se získává olej z tresčích jater, olej z jater žraloků (hlubokomořských z chladných vod).

Vysoké dávky (hypervitaminóza) vitamínu A jsou toxické. Zejména z jater polárních zvířat (tuleňů, ledních medvědů), protože se živí rybami a ty se živí krillem bohatým na vitamín A. Polární (antarktičtí) výzkumníci Douglas Mawson a Xavier Mertz se otrávili pojídáním jater tažných psů (husky).

[editovat] Analogické orgány

U měkkýšů jsou slinivkojaterní žlázy (hepatopankreas).

Členovci mají trávicí žlázy, které kombinují funkci jater a slinivky. U hmyzu je tento orgán znám jako tukové těleso.