hematom (ř. haima - krev) - uzavřený krevní výron, např. pod kůží, uvnitř orgánu (ve svalu) apod.
kostní scintigrafie (scintigrafie, gamagrafie; scintilla - jiskra; ř. grafein - psát) - vyšetřovací izotopová metoda, sledující rozložení (distribuci) podaného izotopu, např. v jednotlivých kostech
kostní dysplasie (ř. dys - předpona vyjadřující poruchu, zápor, ř. plassó - tvořím) - řada vrozených poruch růstu a stavby kostí; onemocnění bývají provázena deformitami kostí, zvýšenou lomivostí kostí a poruchami růstu
osteosyntéza (ř. osteon - kost, ř. synthesis - spojení) - operační metoda spojení kostních úlomků nebo zlomených kostí
sternální punkce (sternum - hrudní kost, punkce - nabodnutí) - nabodnutí dřeňové dutiny hrudní kosti, odběr vzorku kostní dřeně
nanismus - malý vzrůst, který má různé důvody (nevhodně: trpaslictví); u dospělého muže výška těla méně než 145 cm, u dospělé ženy méně než 135 cm
Slovník
(Ananas9, 20. 11. 2011 17:24)