Lidské tělo

HOMO ERECTUS (člověk vzpřímený) žil před 1,8 až 0,4 milionu let v Africe, Asii a Evropě. Příslušníci tohoto hominidního druhu již systematicky vyráběli kamenné nástroje podle kulturních stereotypů - achulská kultura reprezentovaná pěstním klínem. Mezi další kulturní inovace, které Homo erectus využíval k adaptaci na vnější prostředí, patřilo užívání ohně a rozvíjení stále širšího spektra loveckých technologií.

 Evoluční trend

Ve srovnání s ranými zástupci rodu Homo pokračovalo zvětšování tělesné výšky a váhy, přestavba a růst mozku (neokortex), gracializace chrupu (redukce velikosti stoliček), zmenšení objemu žvýkacích svalů a snižování sexuálního dimorfismu.

 Morfologické znaky

• robustní, 170 až 180 cm vysoká, štíhlá postava umožnující efektivní chůzi a běh;
• hmotnost 60 až 80 kg
• prodloužená, úzká, nízká, mohutně stavěná mozkovna (750-1225 cm³), v týlu protažená a zalomená v týlní val;
• výrazné postorbitální zúžení lebky;
• masívní, dozadu ubíhající nízké a zploštělé čelo s výraznými nadočnicovými valy;
• velké lícní kosti, dopředu vystupující obličej, široký nos, čelisti a patro;
• mohutné čelisti;
• redukce ochlupení těla, zmnožení potních žláz a vznik nového termoregulačního systému.

 Potravinová orientace

Loví zvířata doplňovaná systematickým sběrem rostlinné potravy.

 Materiální technologie

• acheulská kultura (pěstní klíny, oboustranně opracované příčné sekáče, škrabky, rydla aj.);
• prosazení principu reciprocity a spolupráce;
• rozvoj naučených vzorců chování.

 Komunikační schopnosti

• neúplná jazyková kompetence, primárně založená na mimické a gestické komunikaci (mimetická kultura)

 Přírodní prostředí

• ovlivněno střídáním glaciálů (step a tundra) a interglaciálů (les a lesostep)

 Evoluční vztahy

• Homo erectus se před 1,9 až 1,8 milionu let derivoval z pokročilých afrických zástupců druhu Homo habilis nebo Homo ergaster;
• před 700 až 400 tisíci lety se regionální populace Homo erectus transformovaly v archaického Homo sapiens.

Objevitel

• E. Dubois.

 Další významné lokality

• Asie: Modjokerto, Sangiran, Sambungmachan, Trinil (Indonésie), Čou-kchou-tien, Lan-tchien, (Čína).
• Afrika: Bouri (Etiopie), West Turkana (Keňa), Olduvajská rokle (Tanzanie), Buia (Eritrea) aj.

 Rok popisu holotypu

• (Trinil 2): 1894 (jako Pithecanthropus erectus).