Lidské tělo

Pohlavní orgány ženy

Pohlavní orgány ženy dělíme na vnitřní a zevní:

Ženské vnitřní pohlavní orgány (organa genitalia feminina interna)

Vaječníky (ovaria)

Vaječník je vlastní párovou pohlavní žlázou ženy. Má oploštělý tvar a velikost okolo 4-5 cm. Vaječníky jsou uloženy v pánevní dutině ženy, zavěšeny na dvojitém listu pobřišnice (mesovariu). Na povrchu vaječníku nacházíme tzv. zárodečný epitel (jednovrstevný kubický; nemá nic společného se "zárodečnou" funkcí vaječníku) a pod ním vrstvu z tuhého vaziva (tunica albuginea ovarii). Dále nacházíme kůru (cortex ovarii), ve které se nacházejí folikuly v různém stupni vývoje a úplně ve středu orgánu je dřeň (medulla ovarii) s pletení krevních i mízních cév, nervů a snopců hladké svaloviny.
Hlavní funkce vaječníků jsou tvorba vajíček - tedy pohlavních buněk (gamet) a syntéza ženských pohlavních hormonů (estrogeny, progesteron).

Vejcovody (tubae uterinae)

Vejcovod je párová nálevkovitá trubice z hladké svaloviny, která zajišťují transport vajíčka po ovulaci směrem k děloze. Podobně jako vaječníky jsou i vejcovody fixovány pomocí pobřišnicové duplikatury (mesosalpinxu) Břišní ústí vejcovodu (ostium abdominale tubae uterinae) je širší a má roztřepený okraj - zachycuje uvolněné vajíčko po ovulaci; umí se "přicucnout" k vaječníku a nasát vajíčko dovnitř. Děložní ústí vejcovodu (ostium uterinum tubae uterinae) je úzké vyústění vejcovodu do rohu děložního. Vnitřek vejcovodu je vystlán sliznicí, která vybíhá v četné řasy a tvoří tak hustý labyrint.
K oplození vajíčka spermií dochází zpravidla v ampulární části vejcovodu. Při zánětech vejcovodu může dojít k zneprůchodnění slizničního labyrintu, což často způsobí neprůchodnost vejcovodu pro vajíčko; spermie jsou však mnohem menší než vajíčko a pokud jej dosáhnou a oplodní, začne se toto vyvíjet ve vejcovodu a vzniká mimoděložní těhotenství.

Děloha (uterus)

Děloha je nepárový dutý orgán hruškovitého tvaru. Rozeznáváme na ní tělo (corpus uteri), úžinu děložní (isthmus uteri) a hrdlo děložní (cervix uteri). Do dutiny děložní (cavitas uteri) ústí shora do dvou rohů děložních vejcovody. Vespod v oblasti děložního hrdla ústí děloha do pochvy; zaoblený úsek, který vyčnívá do pochvy označujeme jako děložní čípek (portio vaginalis cervicis).
Na stavbě děložní stěny se podílejí 3 vrstvy:
Endometrium - Děložní sliznice s jednovrstevným cylindrickým epitelem a četnými žlázkami. Nasedá na podslizniční vazivo. Na sliznici probíhají cyklické změny vzhledem k fázím menstruačního cyklu.
Myometrium - Svalová vrstva je tvořena několika vrstvami různě uspořádané hladké svaloviny. Je nejtlustší vrstvou stěny děložní. Během těhotenství dokáží hladké svalové buňky svoji délku až zdesetinásobit. Svalovina se během porodu kontrahuje a vypuzuje plod; uplatňují se přitom i hormonální vlivy (oxytocin).
Perimetrium - Tenká vazivová vrstvička s pobřišnicí, která pokrývá dělohu.
Děloha je ve své pozici v pánvi fixována pomocí podpůrného aparátu - parametria, což jsou různé vazivové provazce, spojující dělohu s dalšími útvary v pánvi. Na fixaci se podílejí i svaly dna pánevního (zdvihač dna pánevního - m. levator ani) a svaly hráze (mm. perinei).
V děložní sliznici se za fyziologických podmínek uchytí oplozené vajíčko (přesněji - již blastocysta); v děloze probíhá prenatální vývoj lidského jedince až do doby porodu.

Pochva (vagina)

Vagina je nepárová trubice, sloužící jako ženský kopulační orgán. Na horním konci přechází skrze čípek děložní do dělohy, na dolním konci ústí jako štěrbina poševní do předsíně poševní (viz níže - ženské zevní pohlavní orgány) na povrch těla. Pochva je okolo 9cm dlouhá a až 3cm široká. Je vystlána sliznicí s mnohovrstevným dlaždicovým epitelem; při sexuálních podnětech se sliznice zvlhčuje vodnatým sekretem.
Těsně před vyústěním pochvy do předsíně poševní nacházíme panenskou blánu (hymen), což je slizniční řasa variabilního rozsahu. Během první soulože se panenská blána natrhává (deflorace), definitivně jsou zbytky panenské blány rozrušeny při prvním porodu.

Ženské zevní pohlavní orgány (organa genitalia feminina externa)

Předsíň a štěrbina poševní (vestibulum et ostium vaginae)

Předsíň poševní je vkleslina mezi malými stydkými pysky, do které ústí štěrbinou poševní pochva. Před ústím pochvy je vyústění močové trubice (ostium urethrae externum).

Velké stydké pysky (labia majora pudendi)

Velký stydký pysk je tvořený vazivem s tukovou tkání a vrstvičkou hladké svaloviny. Je krytý kůží, která je na zevní straně silně pigmentována a pokryta tuhými chlupy.

Malé stydké pysky (labia minora pudendi)

Malý stydký pysk je tenká řasa, která je za normálních okolností zcela kryta velkým stydkým pyskem (jedna ze známek donošeného plodu).

Velké a malé vestibulární žlázy (glandulae vestibulares majores et minores)

Dvě větší párové a řada menších nepárových žlázek, vyúsťujících na různých místech do předsíně poševní.

Předsíňová topořivá tělesa (bulbi vestibuli)

Předsíňová topořivá tělesa jsou uložena v páru v hloubce pod malými stydkými pysky. Vpředu mají tělesa nepárové spojení. Díky bohatému prokrvení dochází při sexuálních podnětech k jejich zduření, vyloženě topořivou funkci tělesa nemají.

Poštěváček (clitoris)

Poštěváček je topořivé těleso, stavbou velmi podobné penisu muže. Stejně jako penis má i poštěváček žalud (glans clitoridis), bohaté cévní a nervové zásobení a erektilní (topořivou) tkáň, která způsobuje ztopoření (erekci) orgánu při sexuálním vzrušení (stejným mechanismem jako probíhá ztopoření u muže - viz dále).