Pohybová a opěrná soustava
- pevná opěrná soustava, ochrana vnitřních orgánů
- pasivní pohybový aparát, ve spojení se svaly zajišťuje pohyblivost
Pojivové tkáně opěrné soustavy
- kosti, vazy (spojují jednotlivé kosti), šlachy (připojují svaly ke kostem), chrupavky (pokrývají styčné plochy kloubů a tvoří meziobratlové ploténky)
- pojivové tkáně – základní hmota a vlákna, kolagen (tvrdý) a elastin (pružný) – nejrozšířenější bílkoviny v těle (40%)
Stavba kosti
- vazivová okostice, kostní tkáň a kostní dřeň
- osteoblasty – mezibuněčná hmota, osteocyty – kostní buňky
- organická (kolagenní vlákna) a anorganická (mikrokrystaly vápenatých solí – způsobují tvrdost kosti)
- diafýza (střední část), epifýzy (rozšířené kloubní konce)
- Haversův systém – stavební jednotka kosti, struktura kolem Haversova kanálku (cévy uprostřed soustředně uspořádaných kostních lamel)
- povrchovou vrstvu kostí tvoří hutná kostní tkáň, houbovitá kostní tkáň má strukturu kostních trámců, které vytvářejí prostorovou síť, tvoří vnitřek kostí a v hlavicích dlouhých kostí
- kostní dřeň – je uložena uvnitř diafýzy dlouhých kostí, je prostředím pro vznik červených i bílých krvinek a krevních destiček, v mládí především červená kostní dřeň, postupně je nahrazována tukovou tkání a mění se v žlutou kostní dřeň (morek, v dospělosti se krvinky tvoří už jen v krátkých a plochých kostech)
- povrch kosti tvoří okostice – tuhá vazivová blána, bohatě prokrvená, s obsahem velkého množství nervových zakončení
Růst kostí
- místa růstu se nazývají růstové chrupavky, nacházejí se na rozhraní epifýzy a diafýz
- k růstu kostí dochází až do 18. a 23. roku života
- osifikace – kostnatění, růstové chrupavky se po ukončení růstu mění na kostní tkáň
- činnost buněk růstových chrupavek řídí růstový hormon somatotropin (hypofýza) a růstový faktor somatomedin (játra)
- růst do délky: buňky chrupavky u diafýzy se rychle dělí, u epifýzy se rozpadají a kostnatí => chrupavka se posouvá směrem ke kloubnímu konci kosti
- růst do šířky: přirůstání nových vrstev kostních lamel hluboko v okostici
Spojení kostí
- souvisle a pevné spojení kostí vazivem (lebeční kosti novorozence), chrupavkou (stydká spona, meziobratlové ploténky) nebo kostní tkání (křížové obratle) tvoří nepohyblivé spojení kostí
- klouby tvoří pohyblivá spojení kostí, kloub je uzavřen do kloubního pouzdra, vyplněného olejovitou kloubní tekutinou, skládá se z jamky a hlavice krytých kloubní chrupavkou (snižování tření)
Kostra lidského těla
- rozlišuje se kostra osová (lebka, páteř+žebra a hrudní kost) a kostra končetin
Kostra osová – páteř (columna vertebralis)
- páteř tvoří pružnou osu kostry a tvoří kostěnou ochranu pro míchu
- je složena z 33 obratlů (vertebrae) – 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 4 kostrčních, je dvojesovitě zakřivená (kyfóza – dozadu, lordóza – dopředu)
- na hrudních obratlích je 12 párů žeber (costae), 7 pravých (připojených k hrudní kosti), 3 nepravých (připojeny chrupavkou k nejspodnějšímu páru žeber) a dva páry žeber volných (končí mezi svaly břišní stěny)
- obratle jsou složeny z těla, oblouku a výběžku
- atlas – nosič – má odlišnou stavbu, nemá tělo, ale kloubní plošky pro spojení s týlní kostí, umožňuje kývavý pohyb hlavy
- axis – čepovec – vystupuje z něj kuželovitý výběžek – zub čepovce, který je kloubně spojen s obloukem atlasu a umožňuje otáčení hlavy
- obratle se směrem od lebky ke křížové kosti zvětšují (zvláště jejich těla)
- mezi obratli jsou meziobratlové ploténky – chrupavčité destičky spojující vzájemně jednotlivé obratle
- oblouky a těla obratlů ohraničují obratlové otvory, které tvoří páteřní kanál, ve kterém je uložena mícha
Kostra osová – lebka (cranium)
- je připojena k páteří, je tvořena mozkovou (tvoří kostěné pouzdro na mozek:) a obličejovou částí
- zadní oddíl lebky tvoří týlní kost s velkým týlním otvorem (vstup páteřní míchy do lebeční dutiny), dvěma výběžky je připojena k atlasu
- kosti: klínová, čelní, temenní, spánkové
- obličejová část lebky je menší než mozková, největší kostí je horní čelist, spojená se spánkovými kostmi lícními kostmi
- kosti: čichová, slzní, nosní, patrové, dolní čelist a jazylka
Kostra končetin
- končetiny jsou k osové kostře připojeny pletenci
- lopatkový pletenec je tvořen klíční kostí a lopatkou
- pánevní pletenec je tvořen pánevní kostí (kyčelní, sedací a stydké kosti spojené stydkou sponou)
- ve končetinách převažují dlouhé kosti, které se v kloubech pohybují jako páky
- horní a dolní končetina se od sebe liší svou funkcí – horní končetina slouží k uchopení předmětů (je útlejší, má více pohyblivých kloubů), dolní končetina slouží k lokomoci a opoře těla (je mohutná a klouby jsou méně pohyblivé)
Volná horní končetina
- kost pažní (humerus), loketní kloub, kost loketní (ulna) a vřetenní (radius)
- kostra ruky: zápěstí (carpus) (8), záprstí (metacarpus) (5), prsty (phalanges, 5x3(2))
Volná dolní končetina
- kost stehenní (femur) (nejsilnější kost v těle, mezi hlavicí a tělem je krček), kost holenní (tibia) a lýtková (fibula), čéška (patella) (kost vsunutá do šlachy čtyřhlavého svalu stehenního, tvoří přední část kolenního kloubu)
- kostra chodidla: zánártní kosti (tarsus) (největší je kost patní, kost hlezenní), nártní kosti (metatarsus), prsty (phalanges)
Pohybová soustava - svalstvo
- aktivní pohybový aparát, ve spojení s kostrou umožňuje pohyblivost jednotlivých částí těla i pohyb celého těla (lokomoci)
- 3 typy svalstva: kosterní (příčně pruhované – umožňuje pohybovou aktivitu), hladké (umožňuje pohybovou činnost vnitřních orgánů), srdeční sval (pohyb krve v cévní soustavě)
- schopnost svalových buněk stahovat se a vytvářet mechanické napětí je umožněna přítomností kontraktilních bílkovin (aktin a myozin), které přeměňují energii uloženou v molekulách ATP na mechanickou práci
Kosterní svaly
- představují největší tělesnou tkáň, tvoří až 50% celkové tělesné hmotnosti, jejich funkcí je zkracovat se nebo vyvíjet napětí
- sval je tvořen ze svazků svalových vláken, kontraktilními strukturami jsou myofibrily
- široká část svalu se nazývá svalové bříško, na okrajích vybíhá do šlach (svazky kolagenních vláken), připojení šlachy ke kosti se nazývá svalový úpon
- myofibrily se skládají ze slabých (aktin) a silných (myozin) filamentů, zakotvených v destičkách,, kontrakce svalu je založena na zasouvání slabých filamentů mezi silné
- energie se získává štěpením ATP, signálem pro zahájení reakcí je zvýšení koncentrace vápenatých iontů, k němuž dojde při nervovém podráždění (kosterní svaly jsou inervovány motorickými nervy)
- rozlišujeme svaly: hlavy, krku, hrudníku, břišní, pánevní, zádové a svalstvo horní a dolní končetiny
- antagonismus – základní princip činnosti svalstva - velmi časté uspořádání svalů do páru tak, že kontrakce jednoho působí proti kontrakci druhého
Srdeční sval
- srdeční svalové buňky jsou krátké a rozvětvené, k přenosu inervace dochází mezi jednotlivými buňkami (vodivé spoje)
- srdce má dvě vlastní centra automacie (dávají podnět k inervaci a stahu)
- nervové inervace přicházející k srdečnímu svalu činnost pouze urychlují nebo zpomalují
Hladké svalstvo
- tvoří aktivní složku mnoha vnitřních orgánů (např. žaludek a střeva)
- buňky jsou menší a mají vřetenovitý tvar, nejeví známky příčného pruhování (filamenty mají jiné složení a jsou jinak uspořádané)
- kontrakce hladkých svalů jsou pomalé, funkce mnoha z nich spočívá pouze v udržování nebo změně napětí ve stěnách orgánů
- jsou inervovány autonomními nervy, nelze je ovládat vůlí (na rozdíl od kosterního svalstva), ne jejich činnost působí i hormony (některé kontrakce mohou být hormony i vyvolány)
Komentáře
Přehled komentářů
pitomina
pls
(lolik, 11. 11. 2010 18:55)mohla by se sem dat lidska kostra s latinskym a českym popisem
kosti=D
(deniškadenišková, 15. 4. 2010 21:54)je to tu pěkný a ten komu se to nelíbí at´ .***...**..* :D :D
píča
(píča, 4. 2. 2010 17:35)
hej mohla by si sem dat ..
kostra trupu a pripojeni pletencu horni a dolni koncetiny!
cus Píča
h
(jj, 21. 5. 2015 16:18)