Lidské tělo

Nervová soustava slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně. Zajišťuje nervové řízení, které je rychlejší než hormonální, a tak je vhodnější k přenosu informací, které vyžadují rychlou koordinovanou reakci.

[editovat] Nižší živočichové

Nervová soustava v pravém slova smyslu je vyvinuta pouze u mnohobuněčných živočichů, přestože i někteří jednobuněční živočichové jsou schopni do určité míry reagovat na vnější podnět.

U hub (porifera) nebyla nalezena žádná morfologicky diferencovaná nervová soustava, ani žádné specializované buňky. Signály jsou pravděpodobně předávány z buňky na buňku buď chemicky nebo mechanicky, pomocí výběžků buněk. Rychlost šíření vzruchu v těle houby je 20–30 cm za sekundu.

[editovat] Pravá nervová soustava

Pravá nervová soustava, přítomna v určité formě u všech ostatních kmenů živočichů, je tvořena sítí specializovaných nervových buněk – neuronů. Podněty jsou přijímány receptory ve smyslových orgánech (exteroreceptory) nebo ve vnitřních orgánech a tkáních (proprioreceptory) a neurony zajistí přenos vzruchu do efektoru, výkonného orgánu, kterým je buďto sval nebo žláza.

Tento průběh vzruchu

Receptor => Neuron => Efektor

se nazývá reflex a je základem všech nervových činností.

V nejjednodušším případě stačí jen jeden jediný neuron – jeho výběžky přijímají podněty z receptoru a zároveň se jeho jiné výběžky dotýkají efektoru.

[editovat] Druhy nervových soustav

[editovat] Rozptýlená nervová soustava

Rozptýlená (difúzní) nervová soustava je nejprimitivnějším typem, typická pro kmen žahavců. Neurony jsou víceméně rozptýleny, netvoří shluky a jsou spojeny nepolarizovanými synapsemi, takže vzruchy mohou procházet oběma směry. U žahavců jsou neurony umístěné ve dvou řadách, jedna při ekdodermu a druhá blíže gastrule. Do značné míry je autonomní, oddělená část těla si zachová schopnost přijímat podněty a reagovat na ně.

Rychlost šíření vzruchu difúzní soustavou je poměrně malá, 4–15 cm za sekundu.

[editovat] Žebřičkovitá nervová soustava

U bilaterálně souměrných živočichů začíná docházet k centralizaci nervové soustavy, mezi receptor a efektor se vkládají další neurony, které shlukují a tvoří zauzliny, ganglia. Ganglion umístěné v přední části těla se nazývá mozkové ganglion, z něj vystupují nervové pruhy probíhající podélně tělem. Může také dojít k vytvoření dalších ganglií (nadjícnové, podjícnové). Nervové pruhy jsou propojeny spojkami (komisurami), takže celá soustava skutečně připomíná žebřík. Dochází také k oddělení dostředivých senzorických drah, které přivádějí informace z receptoru, a odstředivých motorických drah, které přivádějí podněty k efektoru.

Je typická pro ploštěnce, kroužkovce a členovce.

[editovat] Gangliová nervová soustava

Je dalším, typem nervové soustavy. Vznikla z žebříčkové soustavy postupnou redukcí nervových pruhů a rozvojem ganglií. Nejdokonalejším typem je gangliová nervová soustava hlavonožců, u kterých by se mozkové ganglion dalo označit za mozek.

Gangliová nervová soustava je vlastní kmenu měkkýši, viz nervová soustava měkkýšů

[editovat] Nervová soustava obratlovců

U obratlovců je nervová soustava tvořena neurální trubicí vzniklé z neuroektodermu, která tvoří centrální nervovou soustavu, a periferním nervstvem, sensitivními, sensorickými a motorickými nervy. Zvláštní kapitolu tvoří vegetativní nervstvo, které je nezávislé na vůli jedince a kontroluje činnost vnitřních orgánu (sympatikus, parasympatikus)

[editovat] Centrální nervová soustava

Neurální trubice je na hlavovém konci rozšířena v mozek. Jeho rozvoj závisí na stupni vývoje daného obratlovce, u savců a ptáků je nejdokonalejší. Je uložen v neurokraniu, chráněn kostmi lebky. Zbylá část trubice tvoří míchu, uloženou v páteřním kanálu. Přestože slouží hlavně jako hlavní vedení motorických a sensitivních drah, některé reflexní oblouky probíhají už v míše samotné.

[editovat] Nemoci mozku

• Infekční onemocnění – Zánět mozkových blan a mozku
• Degenerativní onemocnění mozku – Alzheimerova choroba (degenerativní onemocnění mozku – zánik některých mozkových buněk) a Parkinsonova choroba porucha pohybu způsobená změnami v distribuci důležitého mediátoru Dopaminu
• Degenerativní onemocnění nervů – Roztroušená skleróza (autoimunní postižení nervových obalů - (porucha koordinace pohybů, řeči), Amyotrofická laterální skleróza degenerace nervových kořenů s nejasnou příčinou (postupně se rozvíjející porucha koordinace pohybů až smrt na obrnu dýchacích svalů)
• Mozková mrtvice – poškození mozkové tkáně krácením nebo nedokrvením mezi její následky patří zejména trvalé poruchy pohyblivosti
• Migréna – porucha cévního zásobení způsobující intenzivní bolesti
• Epilepsie – porucha vzniku vzruchu v mozkové kůře vedoucí k specifickým záchvatům provázeným křečemi nebo ztrátou vědomí